Trump zažívá naprostý debakl.
V Kansasu demokraté vyhráli křeslo v Senátu po téměř sto letech. V dalších červených státech je to po dekádách. Trump voličům řekl, ať volí tak, jakoby byl na lístku napsaný on. A přesně to udělali. Skončilo to potupou.
Musk dal na kampaň republikánů téměř půl miliardy dolarů. Naprostá většina největších donorů (8 z 10) darovala podle Financial Times právě této straně. Volby ale ukázaly, že peníze občas nestačí. Zvlášť ve chvíli, kdy jich pár lidí kumuluje tolik, že můžou darovat desítky i stovky milionů dolarů na kampaň a druzí mají problém zaplatit na benzince.
Tyhle volby ukazují dvě zásadní věci, které mají v době všech MAGA, MEGA a podobných hnutí přesah do celého světa.
Zaprvé, že velká moc a siláctví ignorující instituce, které mají za úkol přicházet s věděním a expertízou, vedou k pohromám.
Nemyslím rozhodnost, odvahu nebo politickou fantazii. Té je naopak často dost málo.
Máme hodně nashromážděného vědění, které napovídá, kudy se můžeme vydat, co nefunguje a co by naopak fungovat mohlo, jak udělat svět lepší pro víc lidí. Bojíme se ho ale použít. Vědění si často uvědomuje, co všechno třeba v otázce následků konkrétních kroků neví jistě a že možná ne všechno půjde tak, jak se očekávalo. Teprve v tu chvíli by měla přijít na řadu poitická odvaha. Bez ní se stává neakceschopným a iniciativu převezmou tupí egomaniaci, kteří mají sebejistoty a akceschopnosti dost.
Druhá věc, kterou tyhle volby jasně ukázaly, je, že gigantický majetek v soukromých rukou pracuje primárně pro své zájmy. Ne pro zájmy občanů země, ve kterých a díky kterým vznikl. Někdy se to může stát, ale je to nahodilost. A proto je úplně v pořádku vést debatu o tom, jakou politickou moc chceme, aby měl a taky je v pořádku ji kontrolovat a nastavovat jí hranice.